Děkuji Ti

Děkuju i když mne neslyšíš,
co dala jsi mi jistě sama netušíš,
řekla bys " za tohle se neděkuje",
však přesto uvnitř něco tu je.

Co mne děkovat nutí,
i když mne samota teď rmutí,
věděl jsem o tom, že je,
i když ne vždy příjemně hřeje.

Vím už, že právě láska zmůže,
rozesmát Tě i stáhnout z kůže,
kdo umřel bez toho, aby ji kdy poznal,v ten tlí v nevědomosti, ač měl by ho trýzniti žal.

Děkuju Ti,
i když mi ještě nikdo tolik neublížil.
Děkuju Ti,
za to jen, že jsem ji právě s Tebou prožil.

Říká se, "spatřit Neapol a zemřít",
však musím se této větě teď vzepřít,
neviděl jsem Neapol, však mohu být pochován,
jsem šťastný, miloval jsem a byl jsem milován.

Děkuju Ti teď,
že jsem konečně pravdě pohlédl do tváře.
Děkuju Ti - vážně,
odneste tu zdechlinu lásky pryč z oltáře…

(Demimortuus)