Dívka v okně

Je noc a padá jemný déšť. V okně sedí dívka. Svěží vánek ji hladí po krásné mladé tváři. Natahuje své bosé nohy z okna a nechává, aby na ně padaly studené kapky deště. Tahle dívka má všechno. Je krásná, je chytrá, je uspěšná, ale přesto není šťastná. Hledá někoho, kdo by ji pochopil. Hledá spřízněnou duši, která by nad jejími myšlenkami nezakroutila nechápavě hlavou. Ke štěstí by jí stačil jen někdo, s kým by si mohla popovídat.
Každou noc sedává v okně, sleduje hvězdy a přemýšlí. Bylo by lepší, kdyby skočila? Co se stane pak? Pochopí ji potom někdo? Možná, že zavane silný vítr a ona vzlétne k nebi. Bude volná a šťastná. Určitě tam poletuje víc nepochopených lidí. Konečně najde spřízněnou duši...

(Estasy)